Tyto návyky mnohé pokládají za důkaz lásky, ale ve skutečnosti jsou manipulativní chováním a emocionálním vydíráním. Jsou vám dobře známé?
Naše návyky ve vztahu obvykle pochytal od rodičů; častokrát se proto stává, že toxické chování pokládáme za zcela normální. Setrváváme u chování, které není pro partnerství právě prospěšné bez intence změnit ho.
Mnoho vztahů se stává destruktivním svazkem dvou lidí, kteří ani netuší, že sebou manipulují a emocionální se zneužívají. V iluzí, že takto vypadá láska, žijí celá léta (ba i život) v nefunkčním partnerství. Patříte mezi ně i vy?
- Žárlivost
Děsí mě ten ohromující počet lidí, který si stále myslí, že žárlivost značí lásku. Ve skutečnosti je žárlivost znakem velké nejistoty. Pokud žárlil, nejsme si jisti sami sebou nebo vztahem. Pokud o sobě pochybujeme, myslíme si, že nemáme partnerovi co nabídnout a naše kvality jsou v porovnání s ostatními zanedbatelné. Nejistota ze vztahu zase znamená, že partnerovi nevěříme a očekáváme od něj jen to nejhorší. Ve vztahu má být důvěra, která obou předurčuje chovat se způsobem, pro vztah nejprospěšnějším. - Omezování svobody
Se žárlivostí souvisí i omezení svobody. I vy se tváříte kysele, pokud chce jít partner na pivko, pravidelně kontrolujete kde se nachází a co dělá, a zaklincoval to rozkazem, aby šel domů kdy si vy usmyslíte? Nepředstavitelným se stává i kontakt s opačným pohlavím. Co to znamená? Ve skutečnosti partnerovi nedůvěřujete, že se zachová správným způsobem a neublíží vám, a proto jej chcete mít vždy pod kontrolou. - Konflikt ospravedlněn vášní
Zápisník jedné lásky nenechal jediné oko suché. Romantický příběh, o kterém sní mnohé je však jen nefunkčním pokusem hlavních protagonistů o vztah. Není to jediný příběh, ve kterém si konflikt a hysterii pleteme s láskou a vášní. Italská domácnost plná křiku a výměny názorů nemá s vášní nic společného, s láskou už vůbec ne. Pokud si tedy obhajujete hádky tím, že je váš vztah vášnivý, od rozpadu manželství nemáte daleko. - přenechání odpovědnosti na druhého
Existuje mnoho žen, které nechávají muže rozhodovat o dovolené, koupi dražšího majetku, výběru restaurace a podobně. A existuje mnoho mužů, kteří nevědí uvařit jediné jídlo, nevědí zapnout pračku ani zašít ponožky. Hlavně starší generací (možná na vesnicích) toto soužití přišlo normální, ale ve skutečnosti se nejedná o partnerské chování, ale závislé.
Přenechání odpovědnosti na ramena druhého se stavíme do pozice dalšího „dítěte“, o které musí být postaráno; nejsme partner, který pomáhá budovat vztah, ale přítěž, o kterou je třeba se starat.
- „Pokud mě miluješ, tak …“
Snad každý člověk na světě má zkušenost s tímto vyjádřením. Jistě jste i vy chodili s člověkem, který toto použil a tím lépe pro vás, pokud se nestal vaším životním partnerem. Použití těchto slov je čistá manipulace. Člověk, který je používá se snaží dosáhnout svůj záměr, bez ohledu na pocity a přání partnera. Jestli mě miluješ, půjdeš na tu večeři se mnou!
Jestli mě miluješ, necháš tu na víkend moji mámu! Podobných vyjádření může být neskutečně mnoho, znamenají však jedno a totéž – partner vámi manipuluje, a nezajímá ho vaše spokojenost.
- Přenášení zodpovědnosti za vlastní emoce na partnera
Velmi častým emocionálním vydíráním je přenášet odpovědnost za vlastní emoce na partnera. Máte pověstný den blbec, vstali jste levou nohou, šéf vás skoro dohnal k šílenství; přijdete domů a přestože se partner zpráva stejně jako ostatní dny, pro vás je i jeho dýchání důvod k výbuchu. Svou vztek dáváte za vinu jemu, neboť po příchodu z práce očekáváte, že vám náladu zlepšit.
Nikdo nenese odpovědnost za naše emoce, jen my sami. Partner zde není na to, aby nás učinil šťastnými. Vkládat do rukou jiného člověka odpovědnost za vlastní emoce je destruktivní chování, které vztah ničí. Rovněž není partnerova povinnost zlepšit vám náladu, pokud ji máte po práci pod psa; pokud to očekáváte, přispíváte k existenci emocionálního vydírání ve vašem vztahu.
- Rozhodování se (o důležitých věcech) bez partnera
Souhlasili jste, že oba půjdete na večeři k přátelům, aniž jste se s partnerem předem poradili? Dohodli jste návštěvu, zapsali jste obou na kurz, koupili si drahý mobil, kosmetiku, kabelku …? Mnohé páry nefungují jako tým, spíše než jedinci ve svazku, na který ve skutečnosti neberou zřetel.
Jen málo z nás si uvědomuje zodpovědnost, kterou s sebou vztah přináší; jednou z nich je i vliv našeho chování a rozhodnutí na život partnera. Finance a způsob trávení volného času by ve zdravém vztahu měli být rozhodnutím obou partnerů, ne pouze jednoho.
